MÍČ SE HRAJE JAK LEŽÍ

1.03.2009

Na zadní straně originálních anglických Pravidel golfu je hezký slogan: „Hraj míč jak leží, hraj hřiště jak jej najdeš. Jestliže nemůžeš udělat to ani to, počínej si fér. Abys sis mohl počínat fér, potřebuješ znát Pravidla.“. Je v tom podstata této úžasné hry a důležitosti jejích Pravidel. Podíváme se trochu do historie a vývoje Pravidel golfu.

Historie Pravidel golfu:

První psaná Pravidla golfu pochází z roku 1744 a byla přijata s nepatrnými úpravami v roce 1754 Společností golfistů v St Andrews. Pravidel bylo třináct, a základním principem bylo hrát míč jak leží. Rozšíření Pravidel na sedmnáct nastalo v roce 1812. Už se objevily první úlevy, například když míč leží v králičí díře. Velký pokrok nastal v roce 1897, kdy byl ustaven v St Andrews Pravidlový výbor, který se stal vedoucí autoritou pro Pravidla golfu. Vydal v roce 1899 nová Pravidla golfu, která už obsahovala i etiketu a v dalších letech se Pravidla revidovala. Objevily se tresty za zdržování, začalo se používat hraní provizorního míče. Jestliže hráč zahrál do autu, ztratil míč, nebo míč byl v takové poloze, že hrát nešel, hráč dal míč do kapsy a prohrál jamku. Hrálo se podle principu: „hraj míč, nebo jej strč do kapsy“. Tehdy se hrála výlučně hra na jamky. Jak šel čas, bylo postupně považováno za spravedlivé, dovolit hráči řešit takové situace s trestem. Hrála se již i hra na rány, kde hráč mohl v takových situacích míč zvednout a nasadit jej do hry kamkoli za místo kde ležel, ale připočítal si dvě trestné rány. Toto bylo velmi dobře přijato zvláště začínajícími hráči. Několik milníků v historii Pravidel golfu:
1904 – povolený limit na hledání míče byl snížen z 10 na 5 minut, poprvé bylo definováno jamkoviště jako všechna plocha do vzdálenosti 20 yardů od jamky, mimo překážek
1939 – stanoven počet holí na max. 14
1949 – zakázána možnost hrát provizorní míč pro případ, že míč bude nehratelný
1952 – po dohodě USGA a Pravidlového výboru jsou Pravidla golfu uznávána a používána na celém světě, byla zavedena povinnost podepsat scorekartu a bylo zrušeno tzv. stymie – i na greenu, když míče ležely dále něž 15 cm od sebe, hráč nemusel svůj míč zvednout, i když druhému hráči překážel; pro nás už nepochopitelně hráč někdy nemohl patovat do jamky a musel hrát wedge přes míč
1968 – zaveden oficiálně systém hry Stableford (Dr.Stableford jej vymyslel již v roce 1931)
1984 – míč se již nedropuje přes rameno za sebe, ale mám už známým způsobem
1990 – zákaz hry malými míči, tzv. anglickými, hraje se již jen velkými americkými
1996 – první ustanovení o pomalé hře
2000 – změna u půdy v opravě – vše co roste z půdy v opravě je její součástí, a když hráči překáží ve hře, má nárok na úlevu
2004 – změna u úlevy v bankru od nepohyblivé závady – hráč může s jednou trestnou ranou spustit míč mimo bankr
2008 – možnost identifikace míče v překážce a zavedení trestů za hraní nesprávného míče
v překážce

možnost zavést Místní pravidlo povolující použití přístrojů na měření vzdálenosti
jestliže hráč, jeho nosič nebo hráčova výstroj vychýlí hráčův míč v pohybu, mění se trest ve hře na jamky i ve hře na rány na jednu trestnou ránu
odstraněnou praporkovou tyč je možno odstranit, i když je míč v pohybu

Míč se hraje jak leží:

Vidíme, že počátku se hrálo prakticky bez úlev, základní princip byl hraj míč, jak leží, nebo jej strč do kapsy. Nyní máme spoustu možností různých úlev, ale jinak stále platí, když hráč nemá podle pravidel právo na úlevu, nebo pomocí pravidla s nějakým trestem může situaci řešit, musí hrát míč, jak leží. V Pravidlech golfu se tak jmenuje Pravidlo 13. V jeho prvním odstavci je psáno všeobecně:
Míč se musí hrát, jak leží, pokud Pravidla nestanoví jinak.
K tomu není třeba nic dodávat. Hráč musí znát Pravidla tak, aby věděl, kdy může s míčem něco dělat. Na druhé straně to znamená, že pokud nemá hráč nárok na úlevu, je zakázáno si něco neoprávněně vylepšit a usnadnit si hru.

Zlepšení polohy míče, prostoru zamýšleného postoje nebo švihu nebo směru hry

V odstavci 13–2 se píše:
Pokud Pravidla nestanoví jinak, nesmí si hráč zlepšit ani nikomu dovolit, aby mu zlepšil:
polohu míče,
prostor zamýšleného postoje nebo švihu,
směr hry nebo jeho přiměřené prodloužení za jamku, nebo
prostor, do kterého bude spouštět nebo umisťovat míč,
a to žádným z následujících způsobů:
odsunutím, ohnutím nebo zlomením čehokoli rostoucího nebo upevněného (včetně nepohyblivých závad a předmětů označujících hranice hřiště),
vytvořením nebo odstraněním nerovnosti povrchu,
odstraněním nebo stlačením písku, volné zeminy, vráceného drnu nebo jiného vyseknutého kusu trávníku, nebo
odstraněním rosy, jinovatky nebo vody,
ledaže by se tak stalo:
při řádném zaujímání postoje,
při provádění úderu nebo při nápřahu k úderu,
na odpališti při vytváření nebo odstraňování nerovnosti povrchu, nebo
na jamkovišti při odstraňování písku nebo volné zeminy podle Pravidla 16 1 nebo při opravě poškozeného jamkoviště podle Pravidla 16 1c.
Hůl se smí přiložit k zemi pouze lehce, nesmí se k zemi tlačit.
Výjimka: Míč v překážce – Pravidlo 13 4.
Než člověk dočte tuto dlouhou větu, asi ztratí souvislosti s počátkem věty. Zde je podrobnější výklad zapotřebí. Je to spoustu zákazů, a samozřejmě na závěr několik výjimek. Začátek vyjadřuje, co jsme už konstatovali, že pokud nemá hráč jinou možnost postupovat podle Pravidel, hraje míč, jak leží a nesmí vylepšit jeho polohu, ani plochu na které bude při ráně stát, ani prostor ve kterém bude švihat holí při hraní míče. Nesmí si ani zlepšit směr hry, tzn. kudy míč poletí nebo poběží. Ani místo kam bude míč eventuelně dropovat si nesmí nijak upravit, srovnat terén, něco vytrhat apod. Výjimka je tato: hráč může v poli odstranit volné přírodní předměty z prostoru kam bude dropovat. Dále jsou vyjmenovány zakázané způsoby usnadňování hry. Musíme si dát pozor u všeho, co roste (není tedy volný přírodní předmět). To nesmíme odsunout, ohnout, ulomit. Dlouhé popínavé rostliny nemůžeme odsunout, větev stromu nemůžeme ulomit, vysokou trávu rozhrnout a ohnout. Stejně tak nemůžeme nakládat s něčím upevněným (kámen v zemi), s nepohyblivou závadou nebo s kolíky nebo předměty určující aut. Nesmíme vytvářet nebo odstraňovat žádné nerovnosti. Nic nesmíme stlačovat, šlapat za míč, na grýnu patrem něco zamačkávat. Hrajeme prostě hřiště tak, jak jej při hře nalezneme. Nemůžeme si stírat rosu nebo jinovatku, ani odstraňovat vodu vysoušením nebo vytlačováním. To může dělat Soutěžní výbor, který tímto všem hráčům může hru usnadnit při nepříznivých podmínkách. Na závěr je přeci jenom něco povoleno. Když hráč zaujímá postoj, ale musí to být normálním způsobem, může nohou něco sešlápnout nebo šlápnout na větev, která se ulomí nebo šlápnout na trávu, která se ohne. Jinak by se k míči nedostal. To je ale to těžké pro zapisovatele nebo rozhodčího posoudit, zda to bylo normální zaujetí postoje, nebo zda hráč toho nevyužil a neusnadnil si hru. Hráči si vymýšlí rafinované způsoby, couvají do větví, zalézají spodem a zvedají větve zády. Zabránit mu v tom můžeme tehdy, když dokážeme, že k míči je možno se dostat jiným přirozenějším způsoben, aniž by bylo třeba něco ohýbat. Jistě máte zkušenosti, že je to těžké. Já taky. Při provádění úderu nebo při nápřahu k úderu můžeme ohnout trávu, ulomit větev, odhrnout zeminu. V překážkách se ale nesmíme dotknout půdy, písku a vody – viz dále. Pozor ale – hráč při nápřahu zavadí o větev, ulomí ji, zarazí se a úder přeruší. A to je chyba, protože podle Pravidel si vylepšil prostor švihu. Když to leknutí zvládne a úder dokončí, není trestán. Tento případ jsem osobně viděl v přenosu u T.Woodse, kdy úder při ulomení větve přerušil, a protože se hrálo na jamky, a on si hned uvědomil, že ztratil jamku, zvedl míč a hráči šli na další jamku. Na odpališti je to celkem dobré, míč tam ještě není ve hře, hráč může míč natýčkovat, může zem za míčem sešlápnutím stlačit, nebo si může vytvořit nerovnost z písku, nebo nejlepší hráči si holí na tříparových jamkách nasekávají drn a míč na něj umísťují. To se ale v našich poměrech nedoporučuje, neboť odpaliště na tříparových jamkách trpí nejvíce a je třeba je chránit. V některých klubech mají dokonce v Místních pravidlech ustanovení, že hráči na všech odpalištích musí hrát z týčka. Problémy jsou ale často na grýnu. Tam hráčům při patování velmi záleží, aby měli dráhu patu čistou a míč se kutálel, jak si představují. Hráči podle pravidel mohou odstraňovat písek, volnou zeminu a jakýkoli volný přírodní předmět z dráhy patu, mohou opravovat stopu po dopadu míče a ucpávku staré jamky. Zmíněné předměty se odstraňují pouze tím způsobem, že je hráč zvedne nebo smete holí nebo rukou do strany. Když je rosa, smete při tom i ji, ale jen v místě, kde tyto předměty byly, jinde nemůže. Nesmí se stlačovat jiné nerovnosti nebo poškození od hřebíků hráčů, ani poškozený okraj jamky. Při založení patru za míč se nesmí k zemi tlačit.

Budování postoje

Odst. 13–3 říká:
Při zaujímání postoje má hráč právo postavit se pevně na zem, nesmí si však postavení budovat.
Hráč se může v bankru nohama zavrtat, aby stál pevně, nemůže si ale třeba nahrnout pod jednu nohu více písku, aby se mu lépe stálo. Slavný je případ známého hráče Craiga Stadlera, který hrál jednu ránu v kleče, a aby si neumokřil kalhoty, klekl si na ručník. Porušil tím toto pravidlo a dostal dvě trestné rány.

Míč v překážce

Odst. 13–4:
Pokud Pravidla nestanoví jinak, nesmí hráč před zahráním rány míčem, který je v překážce (ať už v bankru nebo ve vodní překážce), nebo který byl zvednut z překážky a který může být v této překážce spuštěn nebo umístěn:
a. zkoušet stav překážky nebo jakékoli podobné překážky,
b. dotknout se holí ani jinak půdy v překážce nebo vody ve vodní překážce, nebo
c. dotknout se volného přírodního předmětu ležícího v překážce nebo se jí dotýkajícího, nebo jej odstranit.
Výjimka 1: Za předpokladu, že hráč neučiní nic, co by představovalo zkoušení stavu překážky nebo zlepšení polohy míče, není trestán, jestliže (a) se dotkne země v překážce nebo vody ve vodní překážce následkem pádu nebo aby pádu zabránil, při odstraňování závady, při měření nebo při sbírání, zvedání, umisťování nebo vracení míče na původní místo podle kteréhokoli Pravidla nebo (b) odloží v překážce své hole.
Výjimka 2: Hráč po odehrání rány nebo jeho nosič kdykoli, jestliže jedná bez hráčova pověření, smí uhladit písek nebo půdu v překážce, a to za předpokladu, že pokud je hráčův míč stále ještě v dané překážce, nezlepší se tím poloha míče a nepomůže to hráči v dalším hraní jamky.
Poznámka: Kdykoli, a to i při založení hole za míč nebo při nápřahu k úderu, se hráč smí dotknout holí i jinak jakékoli závady, konstrukce prohlášené Soutěžním výborem za nedílnou součást hřiště nebo trávy, křoví, stromu nebo jiné rostoucí rostliny.

TREST ZA PORUŠENÍ PRAVIDLA:
Jamková hra – ztráta jamky;
hra na rány – dvě trestné rány.

Toto je velmi důležitý paragraf Pravidel. Hraní míče v překážkách bude také popsáno v některých předcházejících článcích, takže se tam dozvíme další zajímavosti.

Praktické případy na naše téma z Rozhodnutí o pravidlech golfu:

1/ Hráčův míč se zastaví těsně před naseknutým drnem (řízkem), který je přehnut, ale není úplně oddělen od trávníku a překáží mu v nápřahu. Klasický nepořádek, který po sobě nechal bezohledný hráč před ním. Hráč nemůže řízek ohnout zpět a přitlačit jej k zemi, nebo jej utrhnout a dát pryč. Porušil by Pravidlo 13–2, protože by si vylepšil prostor švihu. Odstranit by mohl pouze volný, oddělený řízek, který by byl v tomto případě volný přírodní předmět.
2/ Hráčů míč se zastaví blízko grýnu a hráč chce patovat k jamce. Avšak před míčem je díra po vyseknutém drnu přímo ve směru hry a k ní patřící drn je vedle. Hráč nemůže vrátit vyseknutý drn do díry po něm, vylepšil by si směr hry odstraněním nerovností povrchu.
3/ Hráč zahraje vysokou ránu na grýn, míč dopadne na forgrýn, udělá díru (stopu po dopadu míče tzv. pitch-mark) a skočí zpět. Pitch mark překáží v patování. Stejné to je, i když je tam pitch-mark po předcházejícím hráči. Hráč nemůže pitch-mark před ranou opravit. Musí hrát, jak hřiště našel. Po odehrání rány ale je jeho povinností pitch-mark opravit, aby nezpůsobil problémy dalším hráčům. Důležité je ale vědět, že podle tzv. práva a slušnosti je povoleno opravit pitch-mark, jestliže jej tam udělal jiný hráč, ale až potom, co Váš míč už tam ležel, podle zásady: hráč má právo na takovou polohu, kterou mu dala jeho rána. Zmíněná změna se stala až po ráně.
4/ Podobně když má hráč míč mezi bankrem a grýnem, a jiný hráč hraje z bankru a vyhodí k míči písek, má hráč právo písek odstranit. Když je tam písek po předcházejících hráčích, nemůže hráč písek na forgrýnu odstraňovat. Podle definice „volný přírodní předmět“ je písek a volná zemina volným přírodním předmětem pouze na grýnu, ale ne v poli.
5/ Pravidlo 25–3 dovoluje hráči zvednout a dropovat zabořený míč na nízko střihaných plochách-fervejích. Hráč ale nemůže před dropováním vypíchnout stopu po dopadu míče, vylepšil by si plochu pro dropování úpravou nerovností povrchu. Když náhodou míč při dropování zapadne znovu do své díry, dropuje se znovu. Takže se hráč toho nemusí bát a díru opraví až po ráně.
5/ Hráč si nesmí vylepšit prostor švihu nebo směr hry odstraněním překážející nepohyblivé závady. To se řeší použitím úlevy a dropováním míče podle pravidel, kde nepohyhlivá závady nepřekáží. Připomínám, že ve vodní překážce tato úleva není.
6/ Jestliže hráči při ráně překáží kolík určující hranice hřiště, nemůže jej odstranit, obdržel by trest.
7/ Hráč při cvičném švihu nesmí vysekávat vysokou trávu kolem svého míče.
8/ Jestliže Váš spoluhráč opraví v dráze Vašeho patu poškození po hřebících, je podle pravidla 1–2 potrestán dvěmi trestnými ranami. Jeli to s vaším svolením, budete potrestám i Vy. Hráči si tedy nemohou přátelskými gesty usnadňovat hru.
9/ Hráč v bankru ignoruje pravidla, provádí cvičné švihy a několikrát se při tom dotkne písku. Nezáleží na tom kolikrát, obdrží ve hře na rány dvě trestné rány za dotknutí se písku v překážce. Cvičné švihy bez dotknutí písku může provádět.
10/ Ve vodní překážce se hráč při cvičném švihu dotknul trávy v překážce. To není na závadu. Hráč se smí ve vodní překážce dotknout rostoucích předmětů, nesmí ale při tom si vylepšit prostor švihu, třeba tím, že tuto trávu ohne nebo vysekne.
11/ Hráčův míč leží v bankru. Potom spadne blízko něj ze stromu šiška. Smí si hráč šišku odstranit? Záporná odpověď nás zprvu překvapí. Před chvílí jsme četli, že hráč má právo na polohu, kterou mu dala jeho ráno. Vysvětlení je takové, že již zmíněný princip se dá aplikovat pouze u případů, jestliže změnu situace způsobí jiný hráč nebo caddie, divák nebo zvíře. V našem případě byla změna způsobena přírodním jevem.
Nezbývá než naše čtení ukončit již známou věcí, že to není jednoduché.

Přeji Vám vždy pěkné polohy míče a volnou cestu bez překážek k jamce.

Zdroj: mezinárodní rozhodčí Václav Janoušek

Autor: