lupa

Osmnáctka s Václavem Kotkem

Osmnáctka s Václavem Kotkem 31.03.2009

Osmnáctka otázek… To je kvíz pro umělce a známé osobnosti, který na svých stránkách pravidelně zveřejňuje náš internetový projekt „Golfová-hřiště.cz“.

 

Jako první na otázky odpovídal Václav Kotek člen realizačního týmu projektu „Golfová-hřiště.cz“, herec Divadla Járy Cimrmana. 

1. Kdy a kde jste odpálil svůj první golfový míček?

Já měl poměrně štěstí. Na golf mě přivedl kamarád Pavel Vorel a to rovnou na karlštejnské hřiště a navíc k výbornému trenérovi Honzovi Juhaniakovi. A tam jsem na drivingu pod jeho dohledem začínal cca před dvanácti lety.

2. Jak jste se golf učil? Máte svého profesionálního trenéra?

Jak jsem již uvedl, začal jsem u profitrenéra, nespěchal jsem. Učil jsem se s ním a občas jsem jel na driving sám. Pak, po půl roce, jsem udělal zelenou kartu a bylo. Teď mě trénování nebaví, radši hraju i když průměrně. Občas se s některým trenérem dohodnu, aby mě „srovnal.

3. Co byste poradil začínajícím golfistům?

Nestydět se přijít na hřiště a vyzkoušet si co ta hra obsahuje. Začít, jako já, s profesionálním trenérem, což vám ušetří v příštím období mnoho odstraněných chyb v zárodku. Pro začátek vám každý trenér poradí, že stačí pořídit si jen tři starší hole a teprve až vás to pořádně chytne, pak si vyberete dražší, ale takové, které vám sednou.

4. Co pro vás golf ve vašem životě znamená, jaké pocity ve vás vyvolává?

Golf se pro mne stal součástí života. I po tolika letech, co se ho snažím hrát, pořád se těším na hřiště. Ta hra je pokaždé výzva. A když máte to štěstí a hrajete s kamarádáma, pak neznám nic lepšího.

5. Jak často se golfu věnujete?

Řekl bych, že v sezóně se na hřiště dostanu tak jednou týdně. Ale mám velkou výhodu: když jedeme s divadlem na zájezd, pak mám celý den volno a tak hraji na mnoha hřištích po celé republice. Navíc – všude se najde kamarád, který si s vámi ochotně zahraje.

6. O golfu se traduje, že je to drahý sport. Jaký je váš názor?

Levný není, ale který sport je dneska zadarmo. Golfista si však brzy zvykne, že se za golfem dojíždí, že za sezónu prošlape aspoň jedna bota. Ale ta lahoda ze hry dá na vynaložené peníze zapomenout.

7. Kdo je vaším nejčastějším partnerem ve flightu?

Jsou to kamarádi, bezva parta, se kterou jezdím za golfem i do zahraničí. Jsou ale i dny, kdy si člověk jde zahrát i sám a vyčistí si hlavu. V divadle mám jediného golfistu – partnera Petra Bruknera. Ale ten je kavárenský typ. Toho musím přemlouvat. Největším svátkem pak pro mne je, když se podaří a zahraju si se synem Vojtou.

8. Kde hrajete nejčastěji?

Na svém domovském hřišti na Karlštejně, protože tam i bydlím a mám to kousek. Parťáci tam taky jezdí. Jsem tam odchovaný. Je tam hezky a hřiště dobře znám.

9. Jaké je vaše nejoblíbenější hřiště v ČR?

Asi karlštejnské. Ale to není asi správná otázka. V Čechách a za hranicemi je mnoho krásných hřišť, na která se rád vracím. Např. už šest let pravidelně jezdím s dětským golfovým táborem na slovenské Tále.

10. Za jaký golfový klub hrajete?

Nejsem reprezentant žádného klubu. Na to nemám.

11. Jaký je váš aktuální handicap?

Myslím, že 19,2.

12. Co považujete za svůj největší golfový úspěch?

Pro každého golfistu je vrcholem hole-in-one. Zahrál jsem jej před lety právě v Tálech na jamce č.7. Vím, že je to trochu náhoda a trochu štěstí. Ale je to radost.

13. Jaký je váš golfový sen?

Být v zabezpečeném důchodu a hrát jen golf. Znám takové, viď Honzo!

14. Co je na golfu nejtěžší?

Asi koordinace pohybu spojená s čistou hlavou. Jinak hrajete „koks“.

15. S kým byste si chtěl zahrát?

Žádné tužby nemám. Na turnajích se ve flightu sejdete s neznámými hráči, ze kterých často stanou i vaši přátelé. Taky si pěkně zahrajete.

16. Jaký jste typ hráče?

Starý, neohebný, asi silový, ale zarputilý.

17. Jaká „golfová disciplína" je vaše nejsilnější, dlouhý odpal, patování, …?

Rovná rána do míst, kam jsem chtěl. Mám radost, když se mi povede dobrý drive, když si hezky přihraju a když zahraju dobrý pat.

18. Využíváte v zimě indoor golfové trenažéry? Případně kde nejčastěji?

V minulých letech jsem byl v pražském Erpetu pořád. Teď mě to trochu opustilo. Občas sice zajdu „na plátno“, ale už se těším na ven…

Autor:

Václav Kotek

Diskuse


   Strana 0/0